KAMENY NA CESTĚ II (k odvolání Petra Svobody z pozice ředitele GVU v Mostě)

17.09.2017 12:54
Kameny na cestě se jmenoval slavný text významného severočeského novináře Radovana Brychty z roku 1967. Poukazoval v něm na praktiky krajských a okresních byrokratů, na situaci, kdy velcí umělci a invenční kulturní pracovníci byli uznáni dříve mimo region, zatímco na Mostecku jim byl soustavně ztrpčován život. Nakonec odtud mnozí z nich nedobrovolně odešli. Mostecko si v sobě nesli i nadále – třeba v Mnichově (Josef Jedlička), v Besanconu a Paříži (Miloslav Moucha) nebo v Litomyšli (Bohdan Kopecký) –, ale region byl o jejich další umělecké a intelektuální působení navždy ochuzen.
 
Řada z Brychtových tezí platí zřejmě i v současnosti. Po 27 letech úspěšné práce byl z čela Galerie výtvarného umění v Mostě odvolán historik umění Petr Svoboda. Muž, který se zasloužil o vytvoření unikátního výstavního prostoru spojujícího modernost s geniem loci pozdně gotického děkanského kostela. Muž, který zde bez pochybných podbízivých efektů prezentoval umění, jemuž věřil, a umělce, kteří něco znamenali a znamenají zdaleka nejen v českém prostředí. A také muž, který svými zřetelně formulovanými názory tříbil zdejší intelektuální milieu. O jeho odbornosti nejlépe svědčí, že je zván ke spolupráci zásadními evropskými galeriemi ve Francii, SRN nebo ve Finsku a že je uznáván umělci evropského formátu, přičemž mnohé z nich může řadit mezi své osobní přátele.
 
Odvolání s vágním zdůvodněním představami o nové kulturní koncepci, kterou ovšem příslušná krajská politická a úřednická reprezentace „zapomněla“ nadefinovat (vyvstává logická otázka, zda je toho vůbec schopna), vzbuzuje přinejmenším rozpaky, nemluvě o etickém rozměru věci (tohoto „vděku“ se Petr Svoboda dočkal v 61 letech, tedy dva roky před případným odchodem do důchodu). Takový přístup vyvolává ještě jeden historický ozvuk. Když byl na počátku 70. let učiněn pokus vymazat ze severočeského kulturního povědomí Emila Juliše, napsal jiný významný literát Karel Milota: „Situace o to smutnější, že výsostného českého básníka soudili, vážili a shledali lehkým trpaslíci okresního formátu.“ Není příjemné pomylšení, že jediný posun, který v tomto těžce zkoušeném prostoru nastal, je ten, že se „trpaslíci“ posunuli o jednu regionální úroveň výše – z okresu na kraj…
 
RADEK PETRŽILKA
 
(Autor je publicista a novinář, spoluzakladatel a člen redakční rady časopisu pro kulturu a umění Mostecka PONTANUS.)
 

—————

Zpět