ROZHOVOR: Táhne mě to zpět, říká nová šéfka muzea. Vrací se potřetí

05.10.2017 00:00
Kulturní instituci řídí Markéta Prontekerová. V rozhovoru pro Deník hovořila nejen o změnách, které v muzeu připravuje.
 
Chomutovské muzeum nově vede ředitelka Markéta Prontekerová. Nastoupila 1. října místo dosavadního ředitele, kterého odvolali krajští radní. Dosud řídila odbor vnějších vztahů na chomutovské radnici, předtím ale v muzeu pracovala celkem devět let a odcházela z něj jako kurátorka historických sbírek. Teď se vrátila, aby stanula v čele. Jakou má představu o vedení muzea prozradila v rozhovoru pro Deník.
 
Jakou máte koncepci vedení chomutovského muzea?
 
Pokud to mám krátce shrnout, ráda bych s úctou a pokorou napomáhala uchovávat dědictví předešlých generací, ale zároveň toto dědictví prezentovala způsobem, který odpovídá 21. století.
 
Markéta Prontekerová
 
- Věk 43 let
- Do chomutovského muzea poprvé nastoupila v roce 1997 a vyzkoušela si všechny běžné muzejní činnosti: katalogizaci sbírek, spolupráci na přípravě výstav, průvodcovství i drobnou publikační činnost. 
- Poté odešla pracovat do komerční sféry a vrátila se v roce 2009. Rok nato nastoupila jako kurátorka sbírek historického oddělení.
 
Co podstatného chcete změnit a proč?
 
Je možné rozdělit plánované změny na dvě hlavní linie. První je "interní", není na první pohled viditelná, ale je pro mě velmi důležitá. Je to přímá práce s lidmi, mám na mysli kolegy z muzea. Atmosféra na pracovišti, pochopení a podpora týmové práce, aktivní podílení se na dalším směřování muzea, nastavení co nejlepších podmínek pro výkon práce, to všechno považuji za zásadní. Naplnění změn v této oblasti má velký vliv také na případné změny ve druhé "externí" linii - tou je způsob a formy prezentace muzea směrem k široké veřejnosti. Chtěla bych oslovit zejména mladou generaci, používat její komunikační kanály a nabídnout jim něco, co je dokáže zaujmout. Doposud mi chyběl také přiměřený servis směrem k návštěvníkům, nemyslím ten odborný, ale úplně běžný, například aby si měli při návštěvě kam uložit batohy a bundy. Zdánlivá banalita, ale právě maličkosti rozhodují o celkovém dojmu. Snad mohu mluvit i za své kolegy, když řeknu, že naším cílem je, aby se k nám návštěvníci s radostí vraceli. I tak konzervativní a důstojná instituce jako je muzeum může být atraktivní.
 
V muzeu už jste dříve pracovala, vracíte se podruhé?
 
Úplně poprvé jsem do muzea nastoupila na podzim roku 1997, takže je to letos právě 20 let. Celkem jsem tam pracovala devět let. Tento návrat je třetí.
 
Co pro vás práce v muzeu znamená?
 
Zdá se, že to bude z mé strany vážné, tedy že mám k muzeu opravdu hluboký vztah, protože ačkoliv jsem se již dvakrát rozhodla využít svůj potenciál jinde, táhne mě to zpátky.
 
Budete nadále spolupracovat s dosavadním ředitelem Stanislavem Dědem? Případně jak?
 
Tohle je náročná otázka. V průběhu posledních měsíců se odehrála velká spousta skutečností, rozporování průběhu a výsledku výběrového řízení, rozhodnutí rady Ústeckého kraje až po podání žaloby (Stanislav Děd žaloval kraj kvůli důvodům svého odvolání a průběhu výběrového řízení, pozn. red.). Všechny tyto aktivity směřovaly ke zrušení nebo pozastavení mého jmenování do funkce. Pokud se jedna strana takovýmto způsobem jednoznačně vymezí, je opravdu těžké hledat společnou řeč a konstruktivně se ruku v ruce podílet na dalším fungování.
 
Miroslava Šebestová, Chomutovský deník, 5. 10. 2017

—————

Zpět