Z MÉDIÍ: Pomsta za tibetskou vlajku? Komunistická čistka v krajských galeriích a muzeích

20.06.2017 21:12
Ústecký kraj odvolává ředitele pěti muzeí a galerií, protože se chce při jejich vedení ubírat jiným směrem. Jakým? To tají. Celá rošáda navíc působí dojmem, že může jít i o vyřizování účtů s nepohodlným šéfem Oblastního muzea v Chomutově Stanislavem Dědem. S ním mají komunisté ve vedení kraje dlouhodobé spory, které letos vyvrcholily vyvěšením tibetské vlajky na budově muzea.
 
Stanislav Děd vede chomutovské muzeum od roku 2001. Dnes předstoupí před výběrovou komisi, před níž se pokusí obhájit svůj post po nedávném odvolání a vyhlášení nového konkursu.
 
Je jedním z pěti ředitelů krajem řízených kulturních institucí, které rada v květnu odvolala. Kromě Děda se to týká šéfů Oblastního muzea v Děčíně, Regionálního muzea v Teplicích, Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie Benedikta Rejta v Lounech a Galerie výtvarného umění v Mostě.
 
„Přirozená obměna“. Co je to?
 
Kraj změny obhajuje potřebou provést „přirozenou obměnu“ ředitelů pěti ze třinácti vedoucích, kteří po nástupu nového vedení ještě nebyli vyměněni. V důvodové zprávě pro jednání rady, na základě které byli ředitelé odvoláni, vystupuje zvláštní termín „přirozená obměna“ hned několikrát. Kraj přitom odmítá odpovědět na otázky, co takový termín vlastně znamená a o jaký zákonný rámec se opírá.
 
„Ústecký kraj jako nový zřizovatel ponechával tyto manažery ve funkcích řídit odborné příspěvkové organizace. Postupem času došlo na částečnou přirozenou obměnu danou především zvyšujícím se věkem generace ředitelů (4 odchody do starobního důchodu a dvě úmrtí ve funkci),“ píše se ve zprávě, kterou má redakce HlídacíPes.org k dispozici.
 
V této „přirozené obměně“ tedy kraj pokračuje u těch ředitelů, kde se to zatím nepodařilo. „Pět organizací uvedených v usnesení představuje skupinu muzeí a galerií, kde doposud neproběhla přirozená obměna vedení. Samo o sobě to poukazuje na jistou stabilitu v tomto sektoru zřizovaných organizací. Nicméně – přes většinou uspokojivé pracovní výsledky organizací – procházejí nyní organizace vlnou zásadních změn, které kladou zcela nové nároky na jejich řízení a je tak více než žádoucí zapojit do jejich činnosti a řízení nové silné osobnosti, které budou s to neustále se zvyšující nároky úspěšně a bez komplikací zvládat.“
 
Jaké nároky? Nepovíme
 
Kraj odmítá odpovídat i na další dotazy, třeba jaké zvyšující se nároky má na mysli nebo co je míněno koncepcí, kterou se mají muzea a galerie ubírat.
 
Mluvčí kraje Lucie Dosedělová v polovině května poskytla Chomutovskému deníku toto vyjádření: „Ústecký kraj se chce do budoucna v tomto segmentu kultury ubírat jiným směrem, podobně jako u dalších muzeí ve správě kraje.“ Konkrétně jakým? „Zatím to nebudeme rozvíjet.“
 
A pak se kraj odmlčel úplně. Na dotazy redakce HlídacíPes.org Lucie Dosedělová neodpověděla.
 
Komunistická čistka v muzeu. Nic proti vám nemáme, ale nemůžeme se stavět proti politikům
 
Mlčení úřadu se ale netýká jen novinářů, odpovědi nedostali ani opoziční politici, kteří se na situaci dotazovali na posledním jednání krajského zastupitelstva. Je to zvláštní i směrem k probíhajícím konkursům, neboť kraj ani nenaznačil směr, kterým by se měla koncepce muzeí a galerií ubírat.
 
„Na mě to působí dojmem, že je to celé jen záminka,“ říká opoziční zastupitel Jiří Kulhánek (ODS). Na zasedání zastupitelstva příští týden bude opozice po vedení kraje odpovědi požadovat.
 
Nepohodlný ředitel musí pryč
 
Když je řeč o zámince: existuje podezření, že se kraj plošnou výměnou chtěl zbavit nepohodlného chomutovského ředitele. Proč?
 
Stanislav Děd je dlouhodobě terčem výpadů komunistů a s nimi spřízněných extrémistických organizací, jako je Klub českého pohraničí.
 
„Mojí hlavní prioritou po nástupu byly česko-německé vztahy, včetně židovských, otevření muzea spolupráci s krajanskou komunitou, navázání kontaktů se sudetoněmeckou kanceláří v Praze a Sudetoněmeckým domem v Mnichově a prezentace těchto kontaktů vůči české veřejnosti,“ říká Stanislav Děd.
 
Jenže tyto aktivity vyvolaly setrvalý odpor chomutovských komunistů a části veřejnosti, včetně několika zcela konkrétních útoků. Klub českého pohraničí například požadoval Dědovo odvolání, čemuž kraj – tehdy pod sociálnědemokratickou správou – ještě nevyhověl.
 
Dovolili si příliš
 
Vrcholem byl letošní březen, kdy se muzeum rozhodlo připojit k akci Vlajka pro Tibet. Trochu na protest radnici, která kvůli politice „nedráždění Čínského bratra“ akci ignoruje. Ráno vlajka zavlála před muzeem, odpoledne byla dokonce přenesena na radnici, do prostor, které tam spravuje muzeum.
 
To bylo zjevně příliš. Radní pro kulturu Jitka Sachetová (KSČM) intervenovala podle informací z prostředí krajského odboru kultury a památkové péče ještě před zahájením akce, aby byla zrušena. Po jejím uskutečnění pak měla požadovat Dědovo odvolání, které bylo ještě v průběhu března změněno na rozhodnutí odvolat ho spolu s dalšími čtyřmi řediteli.
 
HlídacíPes.org se tuto informaci pokoušel ověřit přímo u vedení kraje, krajská mluvčí Dosedělová ovšem i tuto otázku ponechala bez odpovědi.
 

—————

Zpět