Náš soused udavač: Z temných vod místní historie

Snad každé město i městečko se pyšní nějakým slavným rodákem či obyvatelem, nebo aspoň tím, že zde někdo kdysi velevýznamný přespal po bitvě, lhostejno, či prohrané či vítězné. Většina Čáslaváků, doufejme, ví, že se zde narodil Miloš Forman, menšina by si asi vzpomněla na Jana Ladislava Dusíka, Jiřího Mahena, Rudolfa Těsnohlídka a snad i generála Moravce. Pokud však jde například o dalšího zdejšího slavného rodáka Opitze, obávám se, že by jej místní zařadili mezi fotbalisty nebo výrobce aut. Každé město i městečko má ovšem také rodáky a obyvatele, jimiž se obvykle příliš nechlubí – zrádce, kolaboranty, zloděje, vrahy či některé politiky (což je často kategorie zahrnující všechny zmíněné kategorie předchozí). Čáslav v tomto směru není výjimkou, a blížící se 70. výročí transportů našich židovských spoluobčanů do koncentračních táborů je příležitostí připomenout si jednu z nejodpornějších postav, které, bohužel, tvoří součást čáslavské historie, redaktora Václava J. Píšu, který se jako český udavač horlivě přičinil o realizaci holokaustu v protektorátu Čechy a Morava.

 

Václav Píša, před válkou často nezaměstnaný a opakovaně odsouzený za zpronevěru či podvod, se v polovině třicátých let stal zarytým českým nacionalistou, útočícím na Němce například prostřednictvím listu Radikální střed, v němž byl zaměstnán jako redaktor. Později začal spolupracovat s českými fašisty, aby se po vzniku protektorátu stal konfidentem gestapa s krycím jménem „Vincent“. Co je však důležitější, nejpozději od roku 1940 působil Píša v Čáslavi jako regionální redaktor protektorátního „ústředního orgánu antisemitského hnutí“, týdeníku Arijský boj. Tento plátek entuziasticky podporoval okupaci, akce antisemitských organizací, německou vyhlazovací politiku a hanobení Židů, „židomilů a benešovců“. Píša byl redaktorem nejzákeřnější části listu, mnohdy rozsáhlé rubriky, v níž byly každý týden tištěny udavačské zprávy o tom, kde Židé a nežidé porušili antisemitské normy či jinak projevovali neloajalitu vůči třetí říši. Aby pro tuto rubriku získala dostatek podkladů, redakce přímo vyzývala čtenáře k udávání spoluobčanů: „Pište nám, telefonujte, (...) navštivte nás. Zúčastníte se tak očistného protižidovského boje.“ I díky podobným apelům přicházelo do novin, podle poválečných svědectví, denně až šedesát denunciačních dopisů, z nichž většina byla zaměřena proti Židům a tzv. židofilům. V archívu Václava Píši se zachoval jen jejich zlomek, celkem sedmdesát kusů, i ty však svědčí o odhodlání obyčejných lidí – Čáslaváky nevyjímaje – udávat své sousedy gestapu. Píša sám ve své zamýšlené závěti z 1. května 1945 uvedl, že „v Čáslavi bylo mnoho těch, kteří mi dávali materiál proti Židům (...) a dosti často se zlobili, že jsem málo radikální.“ Některé dopisy a texty otištěné v Arijském boji však současně ukazují, že bylo i hodně Čechů, kteří se snažili sociální izolaci Židů umenšit a kteří jim pomáhali i materiálně; Píša si během války dokonce na policii stěžoval, že se někteří Češi chodí na čáslavské nádraží loučit s deportovanými Židy.

 

Vliv Arijského boje a Píšou řízené rubriky byl nemalý – existují důkazy, že se gestapo pravidelně zaměřovalo na osoby tímto plátkem pranýřované, a že na základě zde otištěných udání provedlo řadu zatčení a následných deportací na nucené práce či do koncentračních táborů. 

 

Václav J. Píša byl zatčen v Čáslavi dne 9. května 1945. Na základě jeho výpovědí došlo následně k zatčení desítek autorů udavačských dopisů; kutnohorský lidový soud řadu z nich odsoudil k trestům jdoucím od pokut, přes několikaletá odnětí svobody, konfiskace majetku, ztráty občanských práv až k popravám. Píša sám byl souzen až v dubnu 1947, zřejmě proto, aby mohl svědčit proti udavačům. Nakonec byl obžalován z dvanácti případů udání, jež měla za následek uvěznění či smrt jeho obětí. Dne 26. dubna 1947 byl odsouzen k trestu smrti oběšením a následně popraven. 

 

David Novák, Čáslavské noviny, 1. 6. 2012

(Většina informací v tomto textu byla získána z vynikající knihy amerického historika Benjamina Frommera, Národní očista. Retribuce v poválečném Československu, Academia. Praha, 2010, a z vybraných výtisků Arijského boje. Publikováno v Čáslavských novinách č. 6/2012, v Kutnohorském deníku dne 5. 6. 2012 v rubrice "Kutnohorsko - u nás doma", v týdeníku Obzory Kutnohorska č. 24 ze dne 12. 6. 2012 a na informačním portálu Čáslavsko.net.)