Tóny Železných hor - Zdeněk Sejček, výtvarník, pedagog a historik umění

01.05.2016 00:00

Na počátku měsíce května bude v renovovaných prostorách Dusíkova divadla otevřena obsáhlá retrospektivní výstava děl prof. Zdeňka Sejčka, nazvaná Tóny Železných hor. Expozice má být nejen dárkem k autorovým 90. narozeninám, které oslaví na sklonku tohoto roku, ale zejména projevem vděčnosti a úcty čáslavské veřejnosti a představitelů města k autorovu významnému dílu na poli uměleckém, pedagogickém a kunsthistorickém.   

Zdeněk Sejček se narodil 2. prosince 1926 ve Žlebech na Čáslavsku v rodině holiče a kadeřnice. Již od dětství projevoval značné výtvarné nadání a jeho juvenilní pokusy o vlastní tvorbu, dodnes zachované díky autorově matce, upoutaly pozornost nejen Sejčkových učitelů na základní škole, ale také malíře a grafika prof. Filipa Milinovského, jenž často navštěvoval kraj Železných hor a který také chlapce při své práci seznámil se základy malby v plenéru. Sejčkovu výtvarnou dráhu ovlivnilo i pozdější studium na kutnohorském Lindnerově koedukačním učitelském ústavu, kde se setkal s mnoha budoucími výtvarníky (např. Čestmírem Pechrem). Jeden z jeho učitelů, pedagog a ilustrátor Václav Fiala, mu dokonce v roce 1945, tedy rok před maturitou, uspořádal vůbec první výstavu v dodnes existující kutnohorské galerii ve Vlašském dvoře.

Ačkoliv Zdeněk Sejček působil krátce po maturitě jako učitel na základních školách v Sokolči a Pečkách, nikdy se nevzdal svého záměru zabývat se výtvarnou tvorbou profesionálně. Na radu učitele Fialy, který mu doporučil, aby si zvolil jistější povolání, než jaké nabízela životní dráha malíře, zahájil studium na právě otevřené Pedagogické fakultě University Karlovy v Praze, obor výtvarná výchova (absolvoval v roce 1951). Zde v té době působili vynikající umělci jako Cyril Bouda, Martin Salcman, Karel Lidický či Josef Sejpka, pod jejichž vedením se Sejček začal intenzívně vzdělávat v oboru kresby, grafiky, malby a sochařství. Souběžně přitom na přírodovědecké fakultě téže univerzity vystudoval i obor geografie. Vedle hledání a následného kultivování vlastního výtvarného rukopisu ovšem toužil studovat také estetiku a dějiny umění; proto na Pedagogické fakultě navštěvoval přednášky historiků umění dr. Miroslava Míčka a dr. Vladimíra Denksteina. Později – v letech 1967 až 1970 – na Filosofické fakultě UK absolvoval dálkové studium estetiky a dějin umění u prof. Miloše Júzla, dr. Luďka Nováka a prof. Antonína Sychry.

S výjimkou již zmíněného krátkého působení na základních školách v Sokolči a Pečkách a externí výuce estetiky na pedagogickém semináři Vysoké školy zemědělské v Praze, kde přednášel po absolvování vojenské služby, je Sejčkova pedagogická dráha nerozlučně spjata s Čáslaví.  Nejprve na místním gymnáziu nastoupil na místo učitele zeměpisu, později vyučoval i – zprvu nepovinnou – výtvarnou výchovu. Ve spolupráci s kolegou a významným čáslavským patriotem prof. Milanem Markem se mu dokonce podařilo prosadit na gymnáziu rozšířenou výuku tohoto předmětu. Od roku 1975 pak vyučoval výtvarnou výchovu i na střední pedagogické škole, jež byla zásluhou prof. Marka při gymnáziu založena. Na čáslavských školách strávil prof. Sejček úctyhodných 38 let, během nichž pozitivně ovlivnil řadu studentů, kteří vynikali výtvarným nadáním a vychoval desítky budoucích výtvarných pedagogů. Z některých jeho žáků se stali úspěšní výtvarníci, architekti či kunsthistorici – k nejznámějším patří bezpochyby malíři Kamila Ženatá a Jiří Peca, architekt Pavel Štěch či historička umění Blanka Altová.

První rozsáhlým kunsthistorickým textem Zdeňka Sejčka byla práce nazvaná Mladý Chittussi – monografická studie o mládí a rané tvorbě umělce, jíž završil své studium na pedagogické fakultě a kterou v roce 1965 vydalo Východočeské nakladatelství v Havlíčkově Brodě. Tato kniha je dodnes považována za jeden ze stěžejních pramenů poznání díla tohoto významného malíře. Největší zájem své teoretické činnosti však Zdeněk Sejček věnoval malíři Jindřichu Pruchovi. Jeho dlouholeté přátelství a spolupráce s malířovou sestrou Vojslavou Pruchovou nalezly své vyústění ve vzniku rozsáhlé publikace Jindřich Prucha v dopisech a vzpomínkách, vydané v roce 1988 nakladatelstvím Odeon. V této knize Sejček uspořádal Pruchovu dochovanou korespondenci, opatřil ji poznámkovým aparátem a doplnil medailony osob, s nimiž si Jindřich Prucha dopisoval. Dílu tohoto malíře pak Sejček věnoval i objevnou monografii s názvem Jindřich Prucha – kresby, vydanou v roce 2004 Národní galerií v Praze. O Vojslavě Pruchové pak má pojednávat kniha Myšlenky v čase, na níž Zdeněk Sejček již řadu let pracuje. Zatím posledními Sejčkovými teoretickými díly jsou dvě publikace, zabývající se umělci tvořícími v Železných horách od epochy romantismu až po současnost. Pod názvy Klasikové české krajinomalby v Železných horách (2006) a Pokračovatelé české krajinomalby v Železných horách (2007) je vydala Společnost přátel Železných hor. Prof. Sejček věnoval své texty i regionu, v němž žije – napsal publikaci Pomístní jména v Ronově nad Doubravou (2010) a také několik statí pro Almanach Ronova nad Doubravou (1998) a závěrečný díl trilogie Tam, kde teče Doubravka (1998). Je rovněž autorem mnoha textů zveřejněných v odborných, vlastivědných a regionálních publikacích (Umění a řemesla, Vlastivědné listy Východočeského kraje, Čáslavské noviny, kutnohorské Krásné město, ronovské Městečko na dlani) a napsal řadu úvodních textů ke katalogům různých výtvarníků, včetně svých bývalých studentů.

Ve vlastní výtvarné tvorbě se prof. Sejček věnuje malbě, kresbě a grafice (zejména linorytu); stěžejním tématem je pro něj krajina, a to zejména krajina Železných hor. Příležitostně se věnuje i knižní ilustraci – spolupracoval např. na dětské knížce Veršovánky pro Aničku autorky Hany Miřátské (2007) – a graficky upravil řadu příležitostných bibliofilských tisků. Je také autorem oltářního obrazu sv. Martina pro hřbitovní kostel v Ronově nad Doubravou. Absolvoval řadu samostatných, společných i kolektivních výstav a jeho tvorba je zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie Felixe Jeneweina v Kutné Hoře, Galerie Jindřicha Pruchy v Čáslavi a v dalších galeriích i soukromých sbírkách nejen v Čechách, ale i v zahraničí – např. v Německu, Dánsku či Švýcarsku. V roce 1957 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců, od roku 1990 je členem Unie výtvarných umělců a podílí se také na činnosti Sdružení českých výtvarných teoretiků a kritiků.

Prof. Sejček byl v Čáslavi po mnoho let velmi aktivním veřejným kulturním pracovníkem. Celé čtvrtstoletí vedl čáslavskou pobočku Klubu přátel výtvarného umění, jehož jménem organizoval odborné přednášky i tematicky zaměřené poznávací zájezdy. Podílel se zde na uspořádání osmdesáti výstav – a tak i jeho zásluhou mohla čáslavská veřejnost zhlédnout např. díla Jana Zrzavého, Josefa Gruse či Emila Filly. Jedním z nejvýznamnějších kulturních počinů, na nichž se podílel spolu se svým kolegou, prof. Milanem Markem, bylo založení čáslavské výstavní síně, dnes sídlící na nám. Jana Žižky. V Ronově nad Doubravou, kde již řadu let žije, založil Galerii Antonína Chittussiho.

 
Výstavy (výběr):
  • 1999 (listopad) Městské muzeum, Čáslav
  • 2001 (listopad) Výstavní síň Městského muzea, Čáslav
  • 2003 (červen) Zámek Nasavrky (v rámci 33. ročníku Nasavrcké palety)
  • 2007 (březen) Goltzova tvrz, Golčův Jeníkov
  • 2009 (duben-květen) Galerie Univerzity Pardubice
  • 2010 (březen-duben) Výstavní síň Městského muzea, Čáslav
  • 2011 (srpen) Galerie Antonína Chittussiho, Ronov nad Doubravou (s F. Malinovským)
  • 2012 (únor) Výstavní síň Městského muzea, Čáslav
  • 2012 (září) Dusíkovo divadlo, Čáslav (s K. Ženatou)
 
Texty k autorským katalogům (výběr):
  • Bořivoj Žufan - výstava obrazů k 25. výročí umělcovy smrti. Městské muzeum, Čáslav, září-říjen 1967
  • Jan Novák - obrazy a kresby. Městské muzeum, Čáslav, 1969
  • Kamila Albrechtová - grafiken, zeichnungen. Kultur - und Informationszentrum der ČSSR, Berlín, 1985
  • Karel Retter - výbor z díla 1958-1988. Galerie výtvarného umění, Cheb; Galerie umění, Karlovy Vary, 1988
  • Lubomír Netušil - grafika, kresby, plastiky. Městské muzeum, Čáslav, 1994
  • Jaroslav Alt - výběr z malířské tvorby 1947-97. Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora, duben - červen 1997
  • Jindřich Prucha - malby a kresby z let 1907-1914. Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice, 2003
 
Publikace (výběr): 
  • Mladý Chittussi – monografická studie o mládí a rané tvorbě umělce. Východočeské nakladatelství, Havlíčkův Brod, 1965
  • Jindřich Prucha v dopisech a vzpomínkách. Odeon, Praha, 1988
  • Jindřich Prucha – kresby. Národní galerie, Praha, 2004
  • Klasikové české krajinomalby v Železných horách. Grantis pro Společnost přátel Železných hor, Heřmanův Městec – Ronov nad Doubravou, 2006
  • Pokračovatelé české krajinomalby v Železných horách. Grantis pro Společnost přátel Železných hor, Heřmanův Městec – Ronov nad Doubravou, 2007
 
David Novák, Čáslavské noviny, květen 2016

—————

Zpět