Papaláši a kultura: O likvidaci mostecké galerie

28.12.2017 20:22
V pondělí 11. prosince 2017 mělo krajské zastupitelstvo Ústeckého kraje projednávat sloučení Oblastního muzea v Mostě a Galerie výtvarného umění Most do jedné instituce. Bod byl na poslední chvíli z jednání stažen. Proč? Co vedlo ke stažení Projektu sloučení příspěvkových organizací, tak pečlivě připraveného pány Spálou a Šrejbrem z krajského Odboru kultury a památkové péče společně s ředitelem mosteckého muzea Soukupem?
 
Značné protesty vyvolala už jarní „čistka“, kdy byli odvoláni ředitelé dvou muzeí a tří galerií v gesci kraje. Později se ukázalo, že se jednalo o frašku, jejímž cílem byla profesní likvidace ředitele chomutovského muzea Stanislava Děda a ředitele mostecké galerie Petra Svobody. Tehdy to komentoval Radek Petržilka v článku Kameny na cestě II: https://babylonrevue.cz/kameny-na-ceste-ii/ „Po 27 letech úspěšné práce byl z čela Galerie výtvarného umění v Mostě odvolán historik umění Petr Svoboda. Muž, který se zasloužil o vytvoření unikátního výstavního prostoru spojujícího modernost s geniem loci pozdně gotického děkanského kostela. Muž, který zde bez pochybných podbízivých efektů prezentoval umění, jemuž věřil, a umělce, kteří něco znamenali a znamenají zdaleka nejen v českém prostředí. A také muž, který svými zřetelně formulovanými názory tříbil zdejší intelektuální milieu. O jeho odbornosti nejlépe svědčí, že je zván ke spolupráci zásadními evropskými galeriemi ve Francii, SRN nebo ve Finsku.“
 
Když se ukázalo, že kraj hodlá muzeum a galerii sloučit do jedné instituce, znovu se objevily protesty, bylo sepsáno několik protestních petic a napsána řada nesouhlasných článků. Své vyjádření vydala i Asociace muzeí a galerií a poukázala v něm na naprostou nevhodnost podobných „opatření“.
 
Rád bych se trochu věnoval mostecké galerii, jejíž příběh se mne osobně trochu dotýká vzhledem k tomu, že v ní v současné době probíhá moje výstava.
 
V úvodu dokumentu, který měl být předložen zastupitelstvu, se píše: „S ohledem na aktuální změny (odvolání vedení galerie) i fakt, že galerie je považována za dlouhodobě nefunkční a ‚neviditelnou‘, nastala ideální příležitost pro koncepční změnu.“ O té nefunkčnosti a „neviditelnosti“ psal už Radek Petržilka v citovaném článku. Mohu jen dodat několik ilustrujících fakt. Zatímco o galerijních výstavách není v textu již ani slovo, o výstavní činnosti muzea je tam celý odstavec i s vyjmenovanými výstavami. Když se na jejich výčet podíváte pozorněji, zjistíte, že vedle běžných akcí muzejního typu, vyplývajících ze zaměření instituce, jsou jako umělecké výstavy prezentovány výstavy místních kýčařů a amatérů. V té samé době Galerie zorganizovala kromě velmi podnětné výstavy saských umělců v rámci projektů v Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014 -2020 výstavy Jaroslava Štědry, Jiřího Načeradského či Michala Matzenauera. Co jméno, to pojem, a to nejen pro české prostředí. Jinými slovy: mnou citovaný „popis zdůvodnění“ se ukazuje jako manipulativní a lživý. Rád bych věřil, že je pouze projevem úřednické arogance a tuposti vyplývající z naprosté neorientovanosti v oblasti umění a kultury, a tudíž ze zjevné nekompetentnosti ke svěřeným úkolům, protože to je lepší a laskavější vysvětlení.
 
Nebo je snad za tím něco jiného? Dovoluji si ocitovat z rozhovoru s galeristou Luďkem Proškem: „… již na jaře byl vytvořen nový pracovní úvazek historika umění v mosteckém muzeu, který dostala žena bývalého šéfa odboru kultury krajského úřadu Adama Šrejbra, který zřejmě stojí za celou kauzou odvolání ředitelů muzeí a galerií. … Dovolil bych pouze si tipnout, jak to celé dopadne. Až se pan Šrejber vrátí z rodičovské dovolené, nastoupí místo současného Radka Spály na post vedoucího odboru kultury a památkové péče Ústeckého kraje. Pan Spála bude vítězem opakovaného výběrového řízení na funkci ředitele teplického muzea. Sloučenou mosteckou galerii a muzeum potom dostane na starost panem Šrejbrem vybraná osoba.“
 
Má osobní zkušenost s tzv. papalášstvím mi napovídá, že ta druhá varianta má v sobě více realitě odpovídajících prvků (první část ‚Proškova proroctví‘ týkající se pana Spály se již naplnila. Uvidíme, jestli se naplní i ta druhá, týkající se pana Šrejbra).
 
Mostecká galerie má mezi umělci, ale i odborníky a uměnímilovnou veřejností velmi dobré jméno. Zasloužit si takové renomé nejen že vyžaduje množství „neviditelné“ práce, ale do jisté míry záleží i na vybudovaných osobních kontaktech a důvěře na nich postavených. Takové renomé se buduje velmi dlouho, lze ho však také velmi rychle ztratit, třeba zrovna takovou úřednickou – „nerozvážností“. V rukou krajských zastupitelů tedy bude rozhodnutí (až bude návrh znovu podán s představou, že bouře utichla a vše je zapomenuto), zda ponechat galerii samostatnou a svěřit ji opravdu kvalitnímu odborníkovi (osobně se domnívám, že by to mělo být s omluvou nabídnuto právě Petru Svobodovi), nebo ji sloučením s muzeem pohřbít.
 
Petr Svoboda v mostecké galerii uspořádal dlouhou, předlouhou řadu velmi kvalitních výstav. Ta moje je v té řadě poslední. V tomto případě BÝT POSLEDNÍM V ŘADĚ JE PRO MNE VELKOU CTÍ!
 
Ivan Bukovský, babylonrevue.cz, 28. 12. 2017

—————

Zpět